Konflikt s kuchařem

Vše začalo zhruba před měsícem, v měsíci září 2017. S tímto kuchařem jsem se pohádal kvůli tomu, že nám dává porce pod normu. Celá naše cela jsme si na jeho porci při výdeji stěžovali. Dal nám jen trochu rýže s omáčkou na dně.

Nevím, jestli to kvůli mým stížnostem měl nařízené, anebo to dělal jen ze své vlastní vůle, ale jídla jsme měli opravdu málo. Začal jsem se s ním o porci bavit a on mi drze odsekával. Je to takový typ starého a drzého vězně, se kterým se nedá normálně bavit. Zavřel mi dveře před nosem a já jsem na něho křičel přes dveře cely. Celu otevřel velitel s bílými šňůrami a řekl mi ať se uklidním. Ukázal jsem mu naše porce jídla a řekl mu, proč jsem naštvaný. On stál u vozíku s jídlem, když nám kuchař jídlo vydával, tak moc dobře viděl, co nám dává za porce. Velitelé totiž vždy kontrolují jaké kuchař dává porce. Velitel mi odpověděl, že porce jsou v pořádku, zavřel dveře a odešel. Nás to opravdu naštvalo, protože to byla porce jako pro malé dítě.

Jak jsem uváděl v „ Devět měsíců ve Valdicích“, kuchaři mají nařízeno nám nepřidávat. Zhruba měsíc na našem patře tento kuchař nejezdil až do dne 18.10. 2017, to nám vydával oběd a opět nám dal pod normu. Celá cela jsme si na to opět stěžovali a já přímo konfrontoval kuchaře, že nám dal málo a ať si to jídlo nechá pro sebe. Kuchař mi drze řekl „drž píču“ a zabouchl dveře.

Jak jsem již uvedl, zde je to takový kurz sebeovládání. Správnou normu jídla jsme rozhodně nedostali. Zhruba v 16.30 hodin vzali mě a mého spoluvězně z cely volat. Já jsem šel k telefonu u kanceláře velitelů. Můj spoluvězeň šel dozadu do chodby u SPO oddělení. Volám s mojí mamčou a najednou vidím, že se ke mně blíží tento drzý kuchař s výdejním vozíkem. Zastavil se přede mnou u cely, která je přímo vedle telefonu, ze kterého jsem volal. Podíval se na mne a něco drzého řekl. Já jsem si dal telefon ke hrudi, aby to moje mamča neslyšela a říkám mu, ať se se mnou takhle nebaví, že si to nenechám líbit. On mě poslal slušně řečeno do háje. Byl jsem už opravdu naštvaný na jeho drzé chování a levou rukou jsem mu vzal z hlavy jeho kuchařskou čepici. On se po mě okamžitě ohnal a chtěl mne zasáhnout pěstí do obličeje. Reflexivně jsem zareagoval a levou rukou jsem mu dal lehký úder do brady pěstí. Nebyla to žádná velká rána, jen jsem ho chtěl zastavit v jeho útoku. Kuchař zůstal po mém lehkém úderu stát a nebyl ani otřesen. A hned po mě vyjel jeho třemi údery pěstmi mířenými na moji hlavu! Všem jeho úderům jsem se vyhnul tím, že jsem ustoupil až dva metry dozadu a celou dobu jsem v ruce držel telefonní sluchátko. Pak jsem šel směrem k němu a v tom mezi nás vstoupil velitel, který byl poblíž. Rozkázal mi, ať od kuchaře odstoupím a mírně mne zatlačil rukou. Já jsem jeho rozkazu uposlechl a od kuchaře jsem odešel. Před tím jsem zavěsil sluchátko telefonu a řekl mamče, že jí zavolám později. Moje mamča celý incident slyšela v telefonu.

Když jsem byl od kuchaře dál, začal ne mne řvát, že si to odskáču, dostanu do „huby“ atd., dělal prostě hrdinu, když věděl, že mě za ním velitel nepustí! Já jsem mu na jeho vyhrožování odpovídal, že s tím nemám problém, že si to klidně můžeme vyřídit, pokud bude chtít.

Velitel mne ihned po této situaci zavřel do cely. To je vše, co se stalo. Můj spoluvězeň, který byl telefonovat na druhé straně chodby celou situaci, která se stala, viděl a šel směrem k naší cele a slyšel, jak se ptá velitel kuchaře, co jsem mu udělal. V ruce měl prý tužku a papír. Kuchař mu prý řekl, že jsem mu vzal z hlavy jen čepici a nic jsem mu neudělal. Pro jeho čepici si ještě před tím velitel přišel do naší cely. Měl jsem ji totiž stále v ruce, v levé ruce, kterou jsem mu dával ten lehký úder, abych zastavil jeho útok. Tím pádem moje pěst nebyla ani pořádně sevřená. V pravé ruce jsem držel telefonní sluchátko, na kterém byla pořád moje mamča.

Večer za mnou přišel nějaký velitel a snažit se situaci uklidnit, říkal, že je to „průser“, protože je to na kamerách a musí se to řešit. Vysvětloval jsem mu, že se nikomu nic nestalo a že mě kuchař chtěl udeřit první. Velitel odešel s tím, že se to bude muset poslat státnímu zástupci do Prahy a bude se to řešit přes něho.

Přišel mi jako dobrý člověk, který se mi snaží pomoci. Zeptal jsem se, jestli ještě dnes večer někam půjdu a on mi řekl, že dnes už ne. Ale večer si pro mne přišli na kulturní místnost dva velitelé, že musím jet na výjezd do Jičína, protože na mne musel být použit zásah velitele, který mne prý od kuchaře odtrhával a musel použít hmaty! Nechápal jsem, nic se nestalo, nikomu se nic nestalo a i žádný zásah použit nebyl. Nicméně mi bylo vysvětleno, že je to standardní postup a tak jsem jel. Nic jiného mi stejně nezbývalo. V eskortě mi bylo ještě důrazně řečeno, že je to naposledy, co jsem něco takového udělal!

Doktor se mne ptal, jestli jsem v pořádku a já mu řekl, ano, že se mi nic nestalo, že se nikomu nic nestalo a jsme zde zbytečně. Bylo na něm vidět, že je to dobrý člověk a i přes to, že jsem mu řekl, že mi nic není, ke mně přišel, odhrnul mi župan a podíval se ze shora otvorem na krk pod tričko, jestli nemám nějaké modřiny. Zřejmě proto, zda že mi nic není neříkám jen ze strachu z eskortních velitelů. Asi má už hodně zkušeností. Podepsal jsem papír o tom, že jsem byl vyšetřen a zaplatím poplatek 90,-Kč. Bylo tam něco jako „uznávám závazek co do výše a důvodů“.

Velitel mi vzal moji kopii s tím, že ji předá doktorovi ve Valdicích. Na cele jsem si pak říkal, proč mi kopii nechtěl dát a nedal. Snad tam nebylo nic špatného. Vše ukáže čas.

Druhý den ráno 19.10. 2017 se otevřely dveře od cely a velitelé si mě vytáhli na chodbu a bylo mi sděleno, že pro mne mají kázeňský trest za napadení kuchaře a ať ho jdu podepsat. Odmítl jsem s tím, že se nic nestalo, že mě kuchař chtěl udeřit první a nebudu nic podepisovat, dokud to neukážu advokátovi. Oni mne zase zavřeli zpátky na celu.

Odpoledne mě vytáhli znovu a odvedli do kanceláře velitelů, kousek od telefonu, kde se stal ten incident ze dne 18.10. 2017. V místnosti seděla vysoká šarže, což není běžný postup. Běžně se chodí na prevenci a řeší to velitelé z prevenčního oddělení. Ihned na mne spustil mile, že je tady kvůli té „strkanici“, která se stala mezi mnou a kuchařem. Začal mi mazat med kolem pusy, jak se říká. Stará, dobrá metoda „když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají“. Říkal mi, že se nic nestalo, ale že to nějak musí dořešit a ať podepíši nějaké papíry. Papíry byly již napsané na počítači. Jeden papír byl svědecká výpověď od kuchaře a druhý popis události zasahujícího velitele.

Vzal jsem si nejprve svědeckou výpověď od kuchaře a nevěřil jsem vlastním očím! Ve výpovědi od kuchaře bylo napsáno, že jsem mu bezdůvodně strhl čepici z hlavy a dal jsem mu dvě pěstí do obličeje. Pak prý mezi nás vstoupil zasahující velitel a snažil se mě od něj odtrhnout, ale já jsem dál pokračoval v útoku a oběma rukama jsem ho mlátil do obličeje a až potom se podařilo zasahujícímu veliteli mě od něho odtrhnout. Dále tam bylo, že kuchař vůbec neví, proč jsem ho napadl, že neměl se mnou žádný předešlý konflikt a já si ho musel asi nejspíš s někým splést. A že jsem na něho křičel „začni nám dávat pořádný porce, ty mrdko“

Pak jsem si přečetl popis události od zasahujícího velitele, která byla o něco mírnější, než kuchařova. Stálo v ní, že jsem kuchařovi strhl čepici z hlavy a dal mu dva údery do obličeje. A on mne od něho musel odtrhnout a i poté jsem pokračoval ve slovním napadání a chtěl se za kuchařem dostat blíž. Ani v jedné z výpovědí nebylo zmíněno to, že mi chtěl dát úder první kuchař a já teprve pak reflexivně zareagoval a dal mu lehký úder levou rukou do brady. A už vůbec tam nebylo napsáno, že potom na mě zaútočil třemi ranami pěstí, kterými mě chtěl zasáhnout do mého obličeje! A že se mu to jen díky mému úhybu dozadu nepovedlo!

Vysoké šarži jsem řekl, že toto jsou lži, že takhle se ta situace nastala a požádal jsem ho ať mi pustí kamerový záznam na počítači, že na kamerovém záznamu bude vše jasně vidět, jak se celý incident s kuchařem stal. On to odmítl s tím, že mi kamery ukáže až se to dořeší a opět mi připomněl ať papíry podepíši. Už jsem věděl, že se mnou nehraje čistou hru a že se mě snaží jen uchlácholit.

Odmítl jsem s tím, že nic podepisovat nebudu, že chci nejprve mluvit se svým advokátem, který má přijet následující den ( pátek 20.10. 2017). Řekl jsem, že chci tyto výpovědí vzít s sebou a ukázat mu je. Vyšší šarže mi sdělila, že mi k advokátovi nic dávat nebude. A pokud se chci k tomu nějak vyjádřit, ať své vyjádření napíši na zadní stranu jedné z výpovědí ( už nevím, která to byla) a papír podepíši! Měl jsem toho vážně dost a řekl jsem vyšší šarži, že v tom má prsty ÚOOZ.

Přímo jsem mu řekl: „ Vím, že sem ÚOOZ kvůli mně jezdí a dělá mi problémy. Vím to od mých spoluvězňů, kteří mi to říkali a mluvili s nimi.“ Toto vím od Maťa, jak jsem již psal v „ Devět měsíců ve Valdicích“. Chtěl jsem zkusit jejich reakci. Všichni v místnosti se zarazili, jako když je opaří a nikdo k tomu neřekl ani slovo. Udivilo je, že o tom vím. Také jsem řekl, že ÚOOZ nadiktovala kuchaři jeho výpověď.

Opět jsem ho požádal, že chci vidět kamerové záznamy, že na nich bude vše jasně vidět. Vyšší šarže mi znovu zopakovala, že je viděl on sám a že na nich je vidět přesně to, co popsal zasahující velitel a začal mi situaci, která je na kamerách vidět popisovat. Na konci jeho popisu situace dodal, že jsem tam skákal jako tajtrlík! Snažil se mě přesvědčit, že to tak bylo. Já jsem s tím samozřejmě nesouhlasil a znovu jsem chtěl vidět kamerový záznam, na kterém je vše jasně vidět.

Na kamerách na počítači jsem viděl, jak kamera zabírá vězně, který tam zrovna telefonoval. Kamera je naštěstí umístěna kousek u telefonu, u kterého se stal incident s kuchařem. Vyšší šarže se semnou dál dohadovat nechtěla a sdělila mi, pokud se k tomu chci vyjádřit, tak ať to udělám teď nebo tam napíše, že se k této situaci vyjádřit nechci. Opět jsem opakoval, že se vyjádřím, až si promluvím s advokátem, teď a narychlo to dělat nebudu, chci si situaci přesně vybavit i to, co jí předcházelo a pak se k tomu v klidu vyjádřím.

To se mu samozřejmě nelíbilo a odešel s tím, že jsem se vyjádřit odmítl a že na to má svědky! Také mi řekl, že tady nejsem u soudu a tím pádem na pozdější vyjádření nemám právo!

Ráno ten den jsem si napsal telefon a tak jsem si chtěl jít zavolat. Chtěl jsem zavolat hlavně mamče, že jsem v pořádku, že se mi nic nestalo. Mamča tento incident slyšela v telefonu a měla o mne velký strach, takový, jaký mámy o své děti mají. V den incidentu a ani následující den po rozhovoru s vyšší šarží mi to ale nedovolili, přesto, že je to mé právo zde.

Také jsem chtěl zavolat advokátovi a o situaci ho informovat. To se jim samozřejmě nelíbilo, protože věděli, že by mi advokát řekl, ať nic nepodepisuji dokud nepřijede a jejich lži mu neukážu.

Jednomu veliteli jsem řekl, že si budu stěžovat a budu to řešit přes advokáta, že mi telefon nechtějí umožnit. Odpověděl mi, že to mají nařízené ze shora a že s tím nic neudělají.

Večer v 17.00 hodin za mnou zase přišel velitel, se kterým jsem mluvil večer, v den incidentu a měl jsem z něj pocit, že se mi snaží pomoci. Právě ten, který mi říkal, že z důvodu toho, že je to na kamerách, to bude muset jít ke státnímu zástupci do Prahy. Začal mi zdůvodňovat, proč mi dnes nevzali telefonovat a říkal mi nějaké ty jejich kličky, které k tomu mohou použít! Já jsem mu sdělil, že jsem si, jako vždy, napsal žádanku a tak to nechápu. Velitel mi ukazoval něco v řádu a říkal mi nesmysly, kterým ani on sám nevěřil. Byl celý rudý a bylo na něm vidět, že je nervózní. Nakonec přiznal, že je to dnes od vedení naschvál, protože jsem nechtěl papíry podepsat a chci to řešit přes advokáta. Začal mi říkat, doporučení, ať si nedělám problémy, že to chtějí poslat státnímu zástupci a dát na mě obžalobu za napadení. Mohlo to celé prý skončit mým podpisem kázeňského trestu a vyřešením zde interně.

Jsem možná naivní, ale opravdu si myslím, že tento velitel je dobrý člověk, který to se mnou myslel opravdu dobře. Myslím si to hlavně z toho důvodu, že se divil, když jsem mu řekl, že jsem nebyl na prevenčním oddělení a mluvil jsem konkrétně s touto vyšší šarží. Bylo vidět, že ho to zarazilo. Po chvíli přemýšlení mi řekl, že je to nějaký divný a ať se napíšu zítra buď rovnou k řediteli věznice a nebo vedoucímu výkonu trestu. Ať to řeším přímo s nimi, ne s nikým jiným. Ať sklopím uši a zkusím to vyřešit v klidu. Souhlasil jsem s tím a řekl, že udělám to, co mi poradil. Jak se později ukázalo, tak tento dobrý velitel kamerový záznam vůbec neviděl a celý incident s kuchařem mu byl přetlumočen vedením věznice. Takže on si celou dobu myslel, že jsem kuchaře napadnul způsobem, který mu byl vedením přetlumočen. To udělali opravdu chytře, protože tento dobrý velitel je mezi vězni znám, že se jim vždy snaží pomoci a dostat je z „průserů“, jak se říká. Oni ho prostě využili k tomu, aby mne přesvědčil k podpisu a v dobré víře mě pomoci a já jelikož je tento velitel znám tím, že pomáhá vězňům z „průserů“ ho poslechl. Dobrý plán!

Druhý den ráno jsem si podal žádost, že chci mluvit s vedoucím výkonu trestu a šel jsem na vycházku. Při ranní vycházce si pro mě přišli velitelé a odvedli mne do kanceláře v přízemí, kde na mě zase čekala ta vyšší šarže. V místnosti byl i nějaký pedagog, vedoucí pedagog a dva a nebo tři velitelé. Já mu sdělil přímo, že s ním mluvit nechci, že jsem se psal k vedoucímu výkonu trestu. On mě přerušil, že vedoucí výkonu trestu na to má 30 dnů a ať se k němu napíšu.

Odpověděl jsem, že jsem to dnes udělal a tak nechápu, proč mluvím opět s ním. Řekl mi, že jsme tu kvůli dořešení toho kázeňského trestu a ať to tady podepíšu. Najednou to k žádnému státnímu zástupci do Prahy posílat nechtěli! Chtěli to vyřešit interně a taky doufali, že mne ten dobrý velitel přesvědčil ať raději sklopím uši. Opětovně jsem řekl, že to nepodepíšu, že to chci probrat se svým advokátem, který má dnes večer přijet. Znovu jsem požádal o shlédnutí kamerového záznamu. Oni opět odmítli, že mi nic ukazovat nebudou s tím, že kamerový záznam je přepsaný v kázeňském trestu, který si mám přečíst a podepsat! Odmítl jsem a papír, který mi dali do ruky jsem nečetl a vrátil ho zpět vyšší šarži. Opět jsem jim začal popisovat situaci, jak se stala a chtěl vidět kamerový záznam. Oni opět odmítli, nic nebudou ukazovat mě ani mému advokátovi a záznam prý uvidím jedině když to dám k soudu.

Pedagog, který byl přítomný, mě začal ujišťovat o tom, že vše se stalo tak, jak je to napsané v kázeňském trestu na přepisu kamery a že se občas stává, že si účastník incidentu přesně nepamatuje, jak se věc stala.

Řekl jsem, že si situaci pamatuji tak, jak jí popisuji, a znovu jsem chtěl vidět kamerový záznam, který by to dokázal. Nechtěli o tom se mnou už diskutovat a vyšší šarže mne začala poučovat, že proti tomuto kázeňskému trestu se mohu do 3 dnů odvolat a tudíž nejpozději do pondělí, když dnes je pátek.

Řekl mi, že tímto jsem byl poučen a má na to zde svědky, kteří dosvědčí, že jsem se k celé věci odmítl vyjádřit. Tím narážel na situaci, z předchozího dne, kdy po mě chtěl, ať se k této situaci vyjádřím nebo mám smůlu. Přímo řekl „ tady nejsme u soudu“. Myslel tím, že na vyjádření nemám čas. Oznámil mi, že nástup na „díru“ je okamžitý a na „díru“ nastupuji dnes po obědě. Dále mi řekl, že tím pádem s mým pobytem na díře ať počítám s tím, že návštěvu, kterou mám zítra, tedy v sobotu 21.10. 2017, budu mít za sklem přes telefon. Moc dobře věděli, že v sobotu 21.10. 2017 mám napsanou na návštěvu přítelkyni, se kterou jsem se naposledy viděl 9.9. 2017. Věděli, že tohle je jediné, co mi bude opravdu vadit!

Byla to od nich zákeřnost. Věděli, že „díry“ mi mohou dát kolik chtějí, že mi to bude jedno po tom všem, co jsem za tyto dva roky prožil a zažil.

Když mě ten den vedli už z „díry“ k volbám, potkal jsem vedoucího výkonu trestu. Vychovatel, který je opravdu můj vychovatel a konečně se vrátil z dovolené si toho ihned všiml a začal se semnou rychle bavit a chtěl moji pozornost od vedoucího výkonu trestu odvrátit. Snažil se mě od něj odvést. Ale já se k němu vrátil a sdělil mu, že jsem byl umístěn na „díru“. Řekl jsem mu, že proti mně byly napsány lži a že bych s ním o tom chtěl příští týden mluvit.

Vedoucí výkonu trestu mi řekl, ať si k němu napíši žádost. Informoval jsem ho, že jsem to již tento den udělal a přesto mne za ním neodvedli a odvedli mne za někým jiným, který můj kázeňský trest se mnou už řešil před tím. On mi řekl, ať napíši proti tomuto kázeňskému trestu odvolání a oba si o tom příští týden promluvíme. Souhlasil jsem a odvedli mne zpět na „díru“. Vychovatel mi pak už nic říci nechtěl. Takže bylo zcela jasné, že se snažil jen odvést moji pozornost od vedoucího výkonu trestu.

Vychovatel mi pak přinesl kopii kázeňského trestu, který jsem si vyžádal. Oni mi totiž ten papír, co po mě chtěli podepsat nechtěli dát, protože je to originál a kopii pro mne prý neměli.

V kázeňském trestu je už vše samozřejmě zmírněno než bylo před tím ve výpovědích. Takže předpokládám, že i výpovědi budou taktéž nejspíš upraveny a zmírněny než byly před tím. Už jsem nedal dva údery, ale jen jeden. Kázeňský trest je uložen na základě výpovědi kuchaře, která je prý „důvěryhodná“ a popis události zasahujícího velitele taktéž. Ani jedna „důvěryhodná výpověď“ není ke kázeňskému trestu přiložena a tudíž ji nemohu předat advokátovi. Dále je tam napsáno, že jsem se k celé věci odmítl vyjádřit a že jsem nenavrhl žádné nové důkazy na doplnění a ani doplnění důkazů stávajících, které by hovořily v můj prospěch. Že vše je v souladu s kamerovým záznamem.

Ale na druhé straně kázeňského trestu už si můj útok protiřečí, protože tam je napsáno, že kuchař nebyl zraněn jen díky jeho vlastní obraně, kdy se snažil uhýbat a krýt si obličej před mými údery, které byly vedeny velkou brutalitou. Takže už to není jen jeden úder, který je napsán na přední straně kázeňského trestu, ale úderů víc s velikou brutalitou! Oni totiž museli zdůvodnit to, že i přes můj brutální útok se kuchařovi nic nestalo a nemá ani škrábanec na obličeji. Tomu se už člověk opravdu musí smát, jinak by zešílel!

Dále je tam uvedeno, že neplním program zacházení, že jsem vyhrožoval vychovateli a bránil mu při jeho odchodu uzavřít dveře cely. ( Tuto situaci popisuji v „ Devět měsíců ve Valdicích“ v podkapitole „Chování velitelů a vychovatelů“.) Dále je tam zmíněna moje věta, kterou jsem řekl, že za tím je ÚOOZ. K tomuto napsali, že nic dalšího jsem neupřesnil i když jsem na to byl opakovaně tázán! Prý „opakovaně tázán“!

Všichni v místnosti byli jako zaražení, jako když je opaří, když jsem jim toto řekl. A hlavně už tam chybí ten zmiňovaný přepis kamerového záznamu, na co mě upozorňoval pedagog, při mé opakované žádosti na puštění kamerového záznamu. No sami se zde podívejte na kázeňský trest ZDE (připravuje se) který mi dali.

Kuchaři se nic nestalo a nemá ani šrám na obličeji. Je přece jasné, že pokud bych ho bil s velkou brutalitou pěstmi do obličeje, tak by to na něm bylo znatelně vidět. Když sami v kázeňském trestu napsali, že jeden úder pěstí dostal, když měl ruce u těla! Přece tento úder veden velkou brutalitou do obličeje staršího člověka by alespoň nějakou stopu zanechal! Na obličeji nic nemá, protože jsem ho zastavil jen lehkým úderem na bradu, když na mne útočil. Chtěl jsem jeho útok zastavit, ne mu ublížit. Nejsem psychopat, kterého se ze mě ÚOOZ snaží neustále udělat! Jediné štěstí celého incidentu je, že se to stalo pod kamerou a existuje z toho obrazový záznam, který dokazuje, že mluvím pravdu a že se to stalo odpoledne a muselo se jet k doktorovi do nemocnice, který kuchaře vyšetřil, že je v pořádku. Protože vězeňský doktor by napsal do zprávy to, co by chtěli.

Na „díře“ jsem strávil sedm dní. Dali mi samozřejmě tu nejhorší „díru“, která tady ve Valdicích je. Je to díra s označením CU( celodenní umístění). Specifická je v tom, že ráno před snídaní ve 4:30 hodin Vám vezmou matraci, deku, všechno povlečení a postel uzamknou pomocí železné konstrukce ke stěně cely! Takže celý den si nemůžete lehnout. Tohle trvá až do 19:00 hodin, kdy Vám postel zase od stěny odemknou, vrátí Vám matraci a všechno povlečení. S touto „dírou“ je automaticky spojená návštěva za sklem a udělení třetí diferenční skupiny (diferenční skupiny jsou vězňům udělovány podle jejich chování ve věznici. Jsou tři diferenční skupiny s tím, že první je nejlepší a nese spoustu výhod a nejhorší je třetí, která nese řadu omezení. Když přijdete do vězení tak dostáváte druhou diferenční skupinu). K vedoucímu výkonu trestu jsem si celkem napsal tři žádosti a až ta třetí se k němu dostala. Na pohovor si mě nechali předvést až poslední den mého pobytu na „díře“, v pátek. Takže ÚOOZ mela dostatek času si ho zpracovat, aby jim šel na ruku, stejně jako před tím jim šla na ruku vyšší šarže! Vedoucí výkonu trestu semnou vůbec o ničem nediskutoval a jen mi oznámil jeho rozhodnutí k mému odvolání. Řekl, že ho zamítá, že od mého advokáta dostal několik stránek, ve kterém popisuje celý incident a navrhuje přehrání kamerového záznamu a vyslechnutí svědka , mojí mamči, která celý incident slyšela v telefonu. Mého spoluvězně, který telefonoval na druhé straně chodby vůbec nezmínil. Po těchto jeho slovech mi začal číst jeho rozhodnutí, ve kterém opakoval to, co bylo napsané v kázeňském trestu. Já už to opravdu nevydržel a přerušil jsem ho v jeho řeči a říkám mu: „ Co opravdu nesnáším je lež!“ On mi odpověděl: „To já taky.“ A ani se mi nepodíval do očí. Chtěl jsem mu říci „tak proč lžete“, ale bylo na něm vidět, že z toho, co právě dělá, je mu špatně. A tak jsem se ho zeptal: „Viděl jste to video?“ On odpověděl: „Ano “, já se ho dál zeptal: „ A odpovídá průběh situace tak, jak je uveden v kázeňském trestu?“ On mi odpověděl : „ Ano, odpovídá.“, a zase se mi nepodíval do očí. Už jsem toho měl opravdu dost a tak jsem mu řekl: „V tom případě jdeme k soudu.“ Tím jsem chtěl celou frašku ukončit, ale vedoucí výkonu trestu mi ještě oznámil, že ředitel věznice rozhodl, že budu umístěn na 180 dní na ubytovnu E! Ubytovna E je barák s nejvyšším zabezpečením. Jsou zde doživotně odsouzení vězni a vězni z jiných ubytoven za trest. To je přesně ten „barák E“ , před kterým mne varovali moji kamarádi( spoluvězni) z Valdic, že na něm skončím, když budu dál bojovat za spravedlnost a budu chtít zveřejnit a ukázal lidem venku, co se tady děje a jak funguje náš systém! Systém, který ničí životy nevinným lidem. Že mě sem uklidí stejně, jako uklidili všechny přede mnou , kteří se snažili něco změnit! Dále velitel výkonu trestu ještě dodal, že po 180 dnech se uvidí, co dál. Tím mi naznačoval, že pokud nebudu „rozumný“, tak mi pobyt na „ubytovně E“ může ještě prodloužit! Takže rovnou z „díry“ jsem byl odveden na ubytovnu E. Shodou okolností mě tam odváděl ten dobrý velitel, který se mi snažil pomoci v dobré víře a říkal mi ať raději sklopím uši! Podivoval se nad přísností celkového trestu, který jsem za incident s kuchařem dostal. Řekl mi, že za celou dobu, co ve věznici pracuje, ještě nezažil, že by byl někdo takhle přísně potrestán! Že je to velice nestandardní! Přiznal se mi, že kamerový záznam neviděl, ale že nechápe tu zatvrzelost ze strany vedení věznice, že působí velice sebejistě! Řekl mi přímo: „ Tak buď ze mě děláte blbce Vy a nebo věznice!“ Já jsem řekl: „Myslíte, že jsem tak blbej a budu lhát, když je to celé natočené na kameře? Vždyť bych byl sám proti sobě, když teď čekám na dovolání a bojuju za spravedlnost v mém případě.“ On mi na to odpověděl:“ To je pravda, to asi nebudete, takhle by pak mohli říct, že když lžete v tomto, tak lžete i ve vašem případě.“ Po těchto jeho slovech bylo vidět, že mi uvěřil a přislíbil, že pokud zjistí, že mluvím pravdu já, že se do celé věci s kuchařem vloží a bude to řešit! Tak uvidíme, jestli dostojí svých slov. Vzhledem k tomu, jak funguje náš systém bude pro něho lepší, když se do toho vkládat nebude, protože se ho tento systém zbaví stejným způsobem, jak popisuji v „ Devět měsíců ve Valdicích“. To ostatně moc dobře ví i vedoucí výkonu trestu a ředitel věznice, když se ke mě zachovali tak, jak se zachovali. Buď jste se systémem a posloucháte ho anebo jste proti němu a systém se Vás zbaví! Myslel jsem si, že ředitel věznice Valdice je férovej chlap, ale spletl jsem se! Co opravdu nemám, je odhad ne lidi. To ostatně dokazuje fakt, že jsem důvěřoval Andresovi, že Jánovi zařídí nový život v Thajsku!

Na velitelovu úvahu, proč se ke mně vedení věznice zachovalo, jak se zachovalo, tváří se sebejistě a je zatvrzelé, jsem mu řekl: „ Co udělá krysa, když ji zaženete do kouta a ona nemá kam utéct?“ On mi na moji otázku odpověděl: „Tím, že začal kousat zuby!“ Na „ubytovně E“ všichni zaměstnanci věznice, se kterými jsem se o incidentu s kuchařem bavil řekli, že takové jednání vedení věznice za celou dobu co tu pracuji nezažili, že je to velice nestandardní! Jeden z nich byl velitel, který zde ve Valdicích pracuje 25 let! Tak to už je co říci. Takže jsem zažil v pořadí už třetí frašku ( počítám soud I.stupně a odvolací soud), kterou si zrežírovala ÚOOZ. Ani při jedné z těchto frašek nebyl vyslechnut žádný svědek obhajoby, důkazy navržené obhajobou nebyly přijaty na doplnění, účelově se uvěřilo ovlivněným svědkům policií a jejich výpovědi byly označeny za „důvěryhodné“. Uvěřilo se lhářům, kteří ničí životy dobrým lidem a já znovu nedostal příležitost bránit se nepravdě! Nejhorší na tom všem je fakt, že policie(ÚOOZ) ví, že v obou případech, jak v mém případu tak i v konfliktu s kuchařem mluvím pravdu a stejně se mi snaží zničit život! Teď mi můj vychovatel, kterého mi přidělili na „ ubytovně E“ říkal, ať si nedělám žádné iluze o tom, že soud, ke kterému s advokátem dáváme konflikt s kuchařem dopadne podle mých představ. Že nejspíše soud řekne, že uvěřil výpovědím, které svědčí proti mně, protože jsou „důvěryhodné“ a žádný kamerový záznam se jako důkaz přehrávat nebude. Že tyto soudy probíhají bez mé přítomnosti a já o výsledku soudu budu informován dopisem. Tento vychovatel je podle mého názoru dobrý člověk. Ale já moc dobře vím, jak probíhají soudy v ČR a žádnou důvěru k nim rozhodně nemám. Proto se vedení věznice tváří sebejistě, protože ví, že soud, ke kterému dáváme konflikt s kuchařem je podrží, rozhodne v jejich prospěch a ze mě udělá lháře! Ale já všechny mé naděje vkládám do „Mému deníku“, který zveřejňuji na tomto webu „ Oběti české justice“. Vím, že tohle je má jediná naděje, jak v této zemi v současnosti vybojovat spravedlnost! V současnosti, dne 3.11. 2017, jsem na „ubytovně E“, sám na malé cele 23 hodin denně zavřený a na jednu hodinu mohu chodit ven na malý zamřížovaný výběh! V oknech cely mám plech a tak nevidím ven. Teď už si opravdu přijdu jako zvíře v kleci! To ostatně poznamenal jeden z velitelů, když na mě a ještě jednoho vězně, který byl zrovna také na „díře“( na jiné cele, já byl na cele sám) poznamenal při naší společné vycházce v malém zamřížovaném výběhu svým kolegům, že koukají na dva opičáky v kleci! Všechny tato jeho poznámka velmi pobavila a všichni se jí zasmáli! Tohle už je opravdu hodně neprofesionální! Ale zde zcela běžné! No uvidíme, jak to celé dopadne.

Když jsem byl ještě na „díře“, tak jeden velitel vtipně poznamenal, že si myslí, že věznice asi nejspíš nějakým nedopatřením ztratí ten kamerový záznam! Dne 2.11.2017 mě zde, na „ubytovně E“, na mé cele navštívil zástupce ředitele věznice. Řekl mi, že přišel z důvodu, aby dořešil situaci ohledně zásahu velitele, který na mě musel použít hmatů a chvatů v konfliktu s kuchařem. Řekl mi, že je tady jen kvůli tomu zásahu a že celý konflikt tak, jak se stal semnou řešit nechce. Bylo vidět, že plní jen svoji povinnost a je mu to celkově nepříjemné. Já jsem řekl, že jsem v pořádku, že na mě žádný zásah použit nebyl, že se mě velitel jen lehce dotkl rukou a možná do mě mírně zatlačil. On na to pohotově zareagoval: „No tak tohle je už hmat“. Já jsem se pousmál a zeptal se, zda viděl kamerový záznam. On mi odpověděl: „Ano, viděl“. Na to jsem mu ihned řekl: „Tak pokud jste kamerový záznam viděl. Tak jste viděl, že žádné hmaty a chmaty na mě použity nebyly.“ Na to už nic neříkal, ani se mě nesnažil přesvědčovat, že to bylo jinak. Dále jsem mu řekl, že si to nenechám líbit a celou záležitost dám k soudu. Na to už odpověděl: „Na to máte právo.“ Zeptal se mě, zda z mé strany už je to vše a já odpověděl, že ano. Nic mi do ruky nedal a ani po mě nechtěl nic podepsat. V ruce držel desky, na kterých měl nějaké papíry Asi nejspíš papíry o údajném zásahu zasahujícího velitele, který na mě použil hmaty a chmaty! Asi už si připravují podklady pro soud. No uvidíme, s čím přijdou! Jsem psychicky připravený na vše!

V současnosti „Můj deník“ píšu už 16-tý měsíc a musím říci, že už opravdu, ale opravdu chci domů!!!

V současné době jsme s advokátem poslali na věznici Valdice žalobu a jdeme k soudu. Po zaslání žaloby bylo mému advokátovi konečně umožněno podívat se do spisu o udělení kázeňského trestu, ve kterém byl i kamerový záznam, který plně prokazuje, že vedení věznice Valdice si incident, tak, jak ho popisuje, vymyslela a že já mluvím pravdu! Dokonce jsem si již zmíněné tři kuchařovy údery pěstí, kterými mě chtěl zasáhnout do obličeje, ve své výpovědi nepamatoval. Celý incident trvá asi tři vteřiny. Seběhlo se to rychle a rychle bylo po všem. Toto je ten „brutální“ útok, který popisuje věznice Valdice! Teď už jen doufat, že si ÚOOZ nepohlídá soud v Hradci Králové, ke kterému jdeme. Protože se může stát, podle toho, co mi říkali někteří slušní velitelé, že soud nemusí ke kamerovému záznamu vůbec přihlédnout a může uvěřit „důvěryhodným výpovědím“ . Protože ještě před měsícem, než se tento incident vůbec stal, jsem advokáta požádal, aby do věznice Valdice poslal žádost o zajištění mé bezpečnosti. Jak jsem již uvedl, Maťo mi říkal, že do Valdic jezdí kvůli nám ÚOOZ a vyslýchá některé naše spoluvězně! Advokátovi jsem řekl, že mám obavy, že budu vyprovokován některým ze spoluvězňů a v případě konfliktu bude celý sveden na mě! Advokát tyto mé obavy napsal do věznice, tak jak jsem ho o to požádal a o jeden měsíc později se stalo to, čeho jsem se obával! Další podlý pokus, jak ze mě udělat agresivního člověka, aby to plně korespondovalo s vymyšleným psychologickým posudkem od doktora Balíka. ÚOOZ se totiž už připravuje na nový soud I. stupně až tu jejich policejní frašku Nejvyšší soud v Brně vrátí k novému projednání. Byla to totiž až moc velká náhoda, že mě vzali zavolat zrovna ve chvíli, kdy tento kuchař rozvážel večeří. Ostatně, jak jsem už psal, já na náhody nevěřím. Vzhledem k velkému počtu vězňů se volání provádí celý den.