OBĚTI ČESKÉ JUSTICEUpravené protokoly - 51-55
51.
Zde Maťo u soudu uvádí, že „ví“ že jsme šli někam do restaurace, ale v protokolu od soudu je zapsáno, že si „myslí“ že jsme šli do restaurace, že už si to přesně nepamatuje. To je další znevěrohodnění našich výpovědí jen proto, aby nás mohli odsoudit, protože já ve své výpovědi uvedl, že jsme šli do restaurace Corleone na Andělu!
Tučně červeně podtržené slovo je v protokolu od soudu změněno a tučně zvýrazněné věty chybí!
· Maťova výpověď u soudu, že jsme šli někam do restaurace – přepis nahrávky:
Str.11, Maťova výpověď u soudu – přepis nahrávky
„Státní zástupce: Jak nebo jakým způsobem jste oznámil panu Brůčkovi, že tedy ten Váš kamarád má zájem o ty doklady nebo o tu pomoc?
04:45:14 - Obž. Buchel: Normálně jsem jel do Prahy. Už si to nepamatuji přesně. Říkám, že to ... já jsem byl tolikrát v Praze, jako to říkám, že to jsou takové věci z roku 2012. Vím, že jsme šli někam do restaurace a ještě možná na Margot toho kamarádství s Petrem Brůčkem, kdy možná se mě bojíte ptát, tak říkám, že pan Brůček má nějaké kontakty, všude možně má slevy a já vím, že i mým kamarádům, kupě, co měli třeba rozlučku se svobodou anebo něco takového, tak jim zařídil třeba v nějakém podniku 25% slevu anebo prostě, aby nás neokrádali jako turisty.“
· Maťova výpověď u soudu, že jsme šli někam do restaurace – protokol o hlavním líčení:
Str. 32, protokol o hlavním líčení 20.9. 2016:
„K dotazu jakým způsobem oznámil panu Brůčkovi, že kamarád má zájem o doklady, obžalovaný uvádí:
Jel jsem do Prahy. Myslím, že jsme šli do restaurace, přesně si nepamatuji.“
52.
Zde Maťo u soudu uvádí, že byl na akci Sensatoin White v letech 2012 a 2013, že tato party je pokaždé v jiném městě a státě. A uvádí také s kým na těchto party byl. Jasně uvádí, že v roce 2013 (party se konala v Praze v květnu), byl se dvěma kamarády. Tím chtěl dokázat, že jsme se v době konání této párty v roce 2013 nepotkali na Barrandově v bytě, (jak Andres lživě uvádí) a má na to dva svědky, tyto dva kamarády.(Tento bod souvisí s bodem 15. v této stížnosti na porušení zákona, kde uvádím mimo jiné, že v té době jsem už na Barrandově nebydlel 2 měsíce). Ale soud v jeho výpovědi nezapsal účelově důležité věty, což pak působí zmateně a k tomu účelově do protokolu o hlavním líčení zapsal rok 2012 v části, kde Maťo mluví už o roku 2013. Z celého upraveného protokolu má pak čtenář dojem, že se Maťo ve své výpovědi motá s kým a kdy byl na těchto párty!
Tučně zvýrazněné věty v protokolaci od soudu chybí a tučně červeně podtržený rok je v protokolu o hlavním líčení účelově dopsán!
· Maťova výpověď o party Sensation White - přepis nahrávky:
Str. 13, Maťova výpověď o party Sensation White – přepis nahrávky:
„obhájce p. Buchela: Byl jste někdy v bytě u pana Brůčka na Barrandově?
Obž. Buchel: Byl jsem tam. Bylo to v roce 2012, já nevím, na začátku roku, jsem tam byl. Ale to tam bylo též vícero kamarádů, jsme spali u něj na nafukovačkách. Abychom nemuseli platit za hotel.
obhájce p. Buchela: Byl jste tam, zúčastnil jste se Sensation White?
Obž. Buchel: Zúčastnil jsem se Sensation White.
obhájce p. Buchela: Můžete se k tomu vyjádřit blíže?
Obž. Buchel: Byl jsem na Sensation White ...
obhájce p. Buchela: ... s kým jste tam byl, jestli ...
Obž. Buchel: Jasně. Sensation White se koná jednou za rok, vždycky v jiném městě, v jiném, v jiném státě. A Praha je nejblíže, je to vlastně ani není, taková show. A byl jsem v roce 2012, v květnu, a byl jsem i v roce 2013. A prvně v 2012, co jsem byl, tak to si pamatuji přesně, protože jsme bydleli v hotelu Olympik a tam jsme byli, tuším, nevím, jestli jsme jeli autobusem nebo jen tak auty. Jako fakt výprava asi 30ti Slováků. A potom podruhé, tak řeknu, že pro Slováky je ta Praha, jazykově se dá domluvit a tady jsou ty koncerty a všechny tyto akce jsou na úplně jiné úrovni, než v Bratislavě, no. Takže ...
04:52:38 - Předseda senátu: Pan obhájce se Vás tázal, s kým jste tam byl?
Obž. Buchel: Byl jsem tu, byl jsem tu ...
obhájce p. Buchela: ... s kým jste tam byl, jak jste se tam dostal?
Obž. Buchel: Jasně. Byli jsme tu, byl jsem s 2 kamarády vlastně. S jedním, s tím panem H., jsme měli koupené lístky. A ještě jsme byli ten den předtím u jednoho kámoše, tak jsme řekli, že ho uneseme před jeho přítelkyní. A tak jsem jí psal, tam to i je v té komunikaci, což je náhoda zrovna, že se to dalo využít v tak můj prospěch anebo jak bych to řekl, že ona ta jeho přítelkyně si to uložila, že jsem jí posílal, posílal zprávy, že ať nám pustí svého přítele, že se mu nic nestane a jako to bylo tak ze srandy, že se jdeme bavit, že lístek máme pro něj zajištěný. A my jsme ho vlastně unesli proto, že jeho máma tu pracuje v nějaké nadnárodní firmě a má tu byt tak, jsme využili to, že přes víkendy, tuším, že to bylo přes víkend - já už si to nepamatuji, prostě ta jeho máma u něho nebyla. Tam je jedna fotka doložená z toho bytu, kde jsme, kde jsme všichni tři prostě. Takže to bych k tomu a ještě potom na Margot prostě dojeli jsme, jeli jsme autem, po obědě někdy - už si to nepamatuji, tam byla ta konverzace tuším v 15:38 jsem jí psal, že ještě akorát vyrážíme, že ho jako unášíme, takže, já nevím, o nějaké šesté jsem byl - možná sedmé - v Praze. Šli jsme k němu do bytu, říkám, že jsme si koupili nějaký alkohol, abychom nemuseli utrácet na těchto akcích. Tam je to dost drahé. A potom jsme šli vlastně tam na, na, na tu party a já říkám, že tam je ten typ lístků takový, že prostě člověk vejde a už nemůže vyjít, protože když vyjde, tak už se nevrátí dovnitř. A lístky byly - to je hned vyprodané na tyto, nevím, jestli tenkrát byly vyprodané, ale jako bývá zvykem, že jsou vyprodané. A tam už jsme potkali Slováky zase, viděli jste podle fotek.“
· Maťova výpověď o party Sensation White – protokol o hlavním líčení:
Str. 33, Maťova výpověď o party Sensation White protokol o hlavním líčení 20.9. 2016:
„K dotazu obdájce p. Buchela, zda byl v bytě obž. Brůčka na Barrandově, obžalovaný uvádí:
Ano, byl jsem tam na začátku roku 2012. Bylo nás tam víc. Spali jsme na nafukovačkách. Akce Senstation White jsem se zúčastnil, koná se jednou za rok, pokaždé v jiném státě. Jde o show. Byl jsem na ní v květnu roku 2012 i v roce 2013. V roce 2012 jsme bydleli v hotelu Olympik, šlo o výpravu asi třiceti Slováků.
V roce 2012 jsem na akci byl se dvěma kamarády, z bytu matky jednoho z nich je i založená fotografie, kde jsme všichni tři. V 15.38 hod., jsem přítelkyni jednoho z kamarádů psal, že jí přítele unášíme, někdy okolo šesté nebo sedmé večer jsme byli v Praze, šli jsme dotoho bytu, koupili jsme si nějaký alkohol, na akcích je drahý. Šli jsme na party, tam když člověk vejde, tak už nemůže odejít, nemohl by se vrátit. Potkali jsme tam další Slováky, to je vidět z fotografií.“
53.
Zde si soud upravil výpověď mé přítelkyně Petry v části o nějaké párty, na kterou jel Maťo se svými kamarády. Moje přítelkyně vypověděla, že jsem se párty s Maťem neúčastnil, že jsem s ní zůstal doma. Ale soud potřeboval pokrýt lež, při které jsme přistihli Andrese, že Maťa viděl údajně u mě doma na Barrandově, když jsme se chystali s Maťem na party Sensation white (tento bod je spojený s bodem 15. a bodem 52., v této stížnosti na porušení zákona). A tak ve svém protokolu od soudu tuto část výpovědi mé přítelkyně upravil v pravý opak. Tedy, že údajně vypověděla, že jsem jel na nějakou party společně s Maťem. Touto úpravou v protokolaci si soud připravil prostor pro svůj rozsudek ve kterém prohlásil, že se Andres mohl například „mýlit“, když setkání s Matěm v mém bytě spojil s párty Sensation white. Tedy, že se mohlo jednat úplně o jinou párty. Soudu vůbec nevadí, že s mojí přítelkyní jsem se seznámil až 22.srpna 2013 a to už jsem na Barrandově nebydlel půl roku, přestěhoval jsem se v březnu 2013 do Nuslí, kam se pak za mnou po našem seznámení přestěhovala i má přítelkyně. Tím pádem se nemohlo jednat ani o tuto „nějakou“ párty, při které Andres mohl vidět Maťa u mě doma na Barrandově.
· Výpověď mé přítelkyně Petry o nějaké party – přepis nahrávky:
Str. 5, výpověď mé přítelkyně – přepis nahrávky:
Dotaz státního zástupce: Nevíte o tom, že by pan Buchel jel do Prahy ještě kvůli něčemu v jiném případě za panem Brůčkem?
Petra : Jen vím, že přijel s kamarádama na nějakou párty.
Dotaz státního zástupce: A v té době, kdy přijel na tu párty se setkal s panem Brůčkem?
Petra: Já si myslím, že ho jel Petr jenom pozdravit a pak přijel za mnou, že se neúčastnil žádné párty, protože jsem se také neúčastnila, což bylo od něho hezké a byl se mnou doma.
· Výpověď mé přítelkyně, Petry o nějaké party – protokol o hlavním líčení:
Str. 77, protokol o hlavním líčení 7.9. 2016:
„Vím, že ještě jednou jeli ožalovaní Buchel s Brůčkem na nějakou party. Obžalovaný Buchel přijel s nějakými kamarády ze Slovenska. Obžalovaný Brůček ho jel pozdravit a pak přijel za mnou domů, protože se party neúčastnila a bylo od něj hezké, že se mnou zůstal doma.“
· Rozsudek soudu 2T 44/2016:
Str. 40, Rozsudek 2T 44/2016:
„Pokud bylo obhajobou vehementně namítáno, že obž, Andres se nemohl po provedení vraždy setkat v bydlišti Brůčka s Buchelem při přípravě na akci „White sansation party“, potom soud uvádí, že toto případné jejich setkání jednak není pro celou důkazní situaci nikterak zásadní, kromě toho však obž. Andres ve své výpovědi nehovořil zcela kategoricky o tom, že se v případě tohoto setkání jednalo o připravovaný odchod osob na právě tuto kulturní akci. Obžalovaný Andres k této věci vypověděl, že se zřejmě jednalo o odchod na tuto party. Nelze tedy vyloučit, že se například mýlil. Znovu je však potřeba zopakovat, že tato událost důkazní situaci ve světle ostatních provedených důkazů nikterak zásadně neovlivňuje.“
54.
Zde soud upravil výpověď mé přítelkyně, Petry, v části, kde mluvím o krabici, kterou jsem měl ve své skříni. V této krabici jsem měl kokain pro vlastní potřebu. Nejsem na to hrdý, byla to velká chyba brát drogy, což jsem i u soudu přiznal, že krabice s drogami byla moje. Má přítelkyně o tom, že jsem drogy bral a měl je i doma nevědela.
Ale jelikož má přítelkyně vypovídala několik dní předemnou, tak abych soudu, jak se říká „neulekl“ z vlastnictví této krabice s drogami, (protože se to soudu hodilo do Andresova vymyšleného filmu), upravil její výpověď v protokolu od soudu z „někdo ji tam dal“ na „ je možné, že ji tam dal obžalovaný Brůček“.
· Výpověď mé přítelkyně, Petry o krabici v mé skříni – přepis nahrávky:
Str. 6, výpověď mé přítelkyně – přepis nahrávky:
„Předseda senátu: Je to ta vaše nebo vašeho přítele?
Petra: To je jeho
Předseda senátu To je vašeho přítele, to oblečení, které tady je?
Petra: ale ta krabice tam nebyla. Nemám vysvětlení pro to, jak se tam dostala
Předseda senátu: Ta krabice co je nahoře, viděla jste ji někdy?
Petra: Neviděla
Předseda senátu: Vy jste do té skříně se nikdy nedívala?
Petra: No dívala jsem se, ale ta krabice tam nebyla.
Předseda senátu: Ta krabice tam nikdy nebývala, máte nějaké vysvětlení pro to, jak se tam ta krabice dostala?
Petra: Nemám vysvětlení, jak se tam ta krabice dostala nebo ji tam někdo dal, já nevím jak se tam dostala.
Předseda senátu: Já se vás jen ptám.
Petra: No ano“
· Výpověď mé přítelkyně, Petry K. o krabici v mé skříni - protokol o hlavním líčení :
Str. 77, výpověď mé přítelkyně – protokol o hlavním líčení 7.9. 2016:
„Svědkyni se předkládá listina na č. l. 672 obsahující fotografii z domovní prohlídky.
Svědkyně uvádí:
To je skříň z našeho bytu. Jedná se o skříň obžalovaného Brůčka, protože je tam jeho oblečení. Krabici, která je uložena nahoře, jsem nikdy neviděla. Do skříně jsem se dívala, ale ta krabice tam nebyla. Nemám vysvětlení pro to, jak se tam dostala. Je možné, že ji tam dal obžalovaný Brůček.“
55.
§ 57/1 říká: „ O opravě a doplnění protokolu o hlavním líčení a o veřejném a neveřejném zasedání a rovněž o námitkách proti takovému protokolu rozhoduje soud o jehož protokol jde. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost.“
§ 57/2 říká: „ Ten, kdo řídil jednání nebo provádění úkonů, může i po podpisu protokolu nařídit nebo provést opravu písařských chyb nebo jiných zřejmých nesprávností. Opravu nařídit nebo provést opravu písařských chyb nebo jiných zřejmých nesprávností. Oprava se provede tak, aby původní zápis zůstal čitelný, opravu podepíše ten, kdo ji nařídí.
Komentář k Trestnímu řádu §57 v Judikátech říká:
R 1/2002 o opravě a doplnění protokolu o hlavním líčení a námitkách proti takovému protokolu vždy rozhoduje soud, o jehož protokol jde (§57ods.1Tr.ř.). Jestliže tedy je v řízení před odvolacím soudem zpochybněna správnost protokolace vyjádřením některé z procesních stran ohledně podání opravného prostředku proti vyhlášenému rozsudku, pak odvolací soud není oprávněn posuzovat správnost či úplnost protokolace, nýbrž věc předloží soudu prvního stupně k rozhodnutí o těchto námitkách.
R 58/2005-II. Soud o jehož protokol jde, je povinen podle §57odst. 1 Tr. řádu rozhodnout o každé námitce proti protokolu o hlavním líčení nebo veřejném zasedání, a to pouze na základě její důvodnosti. Nemůže tuto povinnost opomenout jen proto, že námitka není nedostatečně konkrétní.
Jinými slovy, nadřazené soudy nesmí ani nemohou hodnotit protokoly z hlavního líčení nižších soudů. Tedy pokud je vznesena „námitka“ na nesprávnost protokolace z hlavního líčení, v našem případě Krajského soudu k Vrchnímu soudu, Vrchní soud nesmí a ani nemůže protokolaci hodnotit a má „námitku“ na nesprávnou protokolaci předložit zpět Krajskému soudu, aby se s ní vypořádal, jinak dojde k porušení zákona § 57/1 a 2 a i judikatury v komentáři k trestnímu řádu R1/2020 a R 58/2005-II.
A přesně k tomuto porušení zákona v našem případě došlo jak vrchním tak i nejvyšším soudem! Oba soudy totiž protokolaci z hlavního líčení Krajského soudu zhodnotily ve svých rozsudcích a nevrátiliy ji zpět ke Krajskému soudu, aby se s ní vypořádal, jak říká zákon.
· Rozsudek vrchního soudu 7To 119/2016 - zhodnocení protokolace:
Str. 11, Rozsudek 7 To 119/2016:
„Namítá-li obžalovaný Petr Brůček, že nalézací soud opakovaně neumožnil jeho obhájci klást otázky obžalovaným a svědkům, a to ve věcech, jež měly souvislost s projednávanou věcí, kdy toto ani často nebylo řádně zaprotokolováno, pak je třeba poznamenat, že takto postupoval nalézací soud pouze tehdy, když kladené otázky nesměrovaly k objasnění věci, přičemž protokolace průběhu hlavního líčení po obsahové stránce nijak výrazně nevybočuje z toho, co bylo skutečně řečeno.“
· Rozsudek Nevyššího soudu – zhodnocení protokolace
Str. 13, Rozsudek Nevyššího soudu:
„K argumentaci obviněného P. Brůčka, že rozsudek soudu prvního stupně je postavený na protokolech o hlavním líčení, které vykazují zásadní rozpory se skutečným obsahem dokazování a neodpovídají audiozáznamu z hlavního líčení. Nejvyšší soud uvádí, že hlavní líčení se konalo v souladu se zásadou bezprostřednosti za sálé přítomnosti senátu, který měl možnost přímo vnímat vyjádření všech vyslýchaných osob ve všech detailech. Krajský soud tak nebyl odkázán pouze na obsah protokoliu z hlavního líčení, jak se obviněný mylně domnívá. Podle § 55b odst. 5 tr.ř., byl-li zvukový záznam pořízen o průběhu úkonu před soudem, „zaznamená se jeho podstatný průběh již v průběhu úkonu hlavního líření pořizován zvukový záznam, do protokolu ze zaznamená jeho podstatný, ale nikoliv doslovný obsah. V protokolu o hlavním líčení tedy nemusí být zaznamenáno vše, co bylo v jeho průběhu zachyceno na zvukový záznam a při jeho pořízení může nastat situace, kdy obviněný nebo jeho obhájce má na úplnost protokolu z hlediska zachycení podstatného obsahu jiný názor než vašší soudní úředník či protokolující úředník vyhotovující protokol o hlavním líčení nebo že protokol o hlavním líčení z hlediska významu obsahu neodpovídá romu, co bylo v hlavním líčení vyslýchanou osobou řečeno a zachyceno na zvukový záznam. Rozhodujícím podlkadem pro závěr o tom, co bylo v hlavním líčení kýmkoli řečeno, je ale zvukový záznam pořízený v hlavním líčení a z písemně vyhotoveného protokolu o hlavním líčení soud při svém rozhodování vychází jen tehdy, púokud se nevyskytne žádná pochybnost o jeho správnosti ve smyslu obsahového souladu se zvukovým záznamem. Obviněnými namítané rozpory se přitom týkají z hlediska rozhodnutí o vině nepodstatných okolností, a jak vyplývá i z argumentace obviněných v dovoláních, tyto rozpory mají především znevěrohodnit usvědčující výpověď obviněného J. Andrese.
Na nesprávnou protokolaci jsme si stěžovali i u Ústavního soudu, ale i ten nás nevyslyšel.
· Usnesení Ústavního soudu III.ÚS 1836/18:
Str.13, bod 47 Usnesení Ústavního soudu III. ÚS 1836/18:
Nejvyšší soud sice konstatuje, že hlavní líčení se konalo v bezprostřednosti za stálé přítomnosti senátu, který měl možnost vnímat vyjádření všech vyslýchaných osob ve všech detailech, že krajský soud nebyl odkázán pouze na obsah protokolů z hlavního líčení, jak se obviněný mylně domnívá, ale už nevysvětluje, jak je tedy možné, že se Krajský soud ve svém rozsudku opírá o nesprávnou protokolaci, jako je například Maťovo vyjádření k 500-ti Eurovkám, jak uvádím výše v této stížnosti na porušení zákona v bodě 12.
Přece si soud nemůže pamatovat vše, co bylo řečeno před soudem a tak se logicky musí podívat do protokolace, aby si některé věci připomněl a mohl se nad nimi zamyslet. A jak Nejvyšší soud sám na konci odstavce konstatuje, že pokud není žádná pochybnost o správnosti protokolace, tak soud vychází právě z této protokolace. A jelikož nám Krajský soud veškerou protokolaci dal až několik týdnů po rozsudku, ( čímž porušil ústavní právo na obhajobu článek 40 odstavec, 3 listiny), nás připravil o možnost zpochybnit právě tuto protokolaci už u Krajského soudu! A když nebyla protokolace u Krajského soudu zpochybněna, tak logicky Krajský soud vycházel právě z této nesprávné protokolace. Ostatní výše uvedené soudy už pak jen „kryly“ Krajský soud, jak sami výše vidíte. A hlavně ani Vrchní soud při svém líčení neprováděl přehrávání zvukových záznamů z hlavního líčení Krajského soudu a tak ani nemohl vědět, co bylo skutečně řečeno a jak moc se liší protokoly o hlavním líčení právě s touto nahrávkou!